Věděli jste, že mangrovníky jsou jedinými stromy, které dokáží růst i ve slané vodě? Lesy tvořené mangrovy jsou nesmírně zajímavým a důležitým biotopem, protože tento ekosystém chrání pobřeží před erozí a tvoří úkryt pro mnoho živočichů. Díky jejich odolnosti a specifické roli v mořském ekosystému můžeme jejich historii datovat zpětně do doby před 66 až 56 miliony let, neboli období třetihor. Nejstarší fosílií mangrovníku pochází z doby před 75 miliony let. A protože jsou mangrovy tolik důležité pro mořský život, rozhodli jsme se je zařadit do naší expozice v Mořském světě, kde si můžete prohlédnout i typické živočichy pro tento ekosystém. A kteří živočichové to jsou?
V první řadě je to lezec obojživelný. Ačkoliv připomíná obojživelníka, jedná se o rybu, která dokáže dýchat vzduch. V přirozeném prostředí se vyskytuje v lagunách a mangrovníkových bažinách podél pobřeží Afriky od Senegalu až po Angolu. Lezci se dokáží pohybovat mimo vodu poměrně dlouhou dobu díky jejich žaberním dutinám, kde zadržují tekutiny. Pohybují se pomocí svých silných prsních ploutví a ocasu.
V nádrži dále budete mít možnost vidět kraby houslisty, konkrétně houslistu perličkového. Samci těchto krabů mají jedno z klepet abnormálně zvětšené. Máváním ho porovnávají s ostatními samci, využívají ho k boji a také jím lákají samice. Krabi houslisté k životu vyžadují jak pevninu, tak vodu. Na pevnině se většinou zahrabávají před slunečním zářením a do vody si chodí obstarávat potravu. Živí se živými i mrtvými živočichy, korýši i měkkýši.
Osádku doplní okatec africký, typický obyvatel mangrovníkových lesů, který stejně jako lezec a krab houslista dokáže žít ve slané, brakické i sladké vodě.
Zajímá vás, jak takový život v laguně vypadá? Přijďte se podívat k nám do Mořského světa.
Blog Mořského Světa v Praze 
Zanechat odpověď